04.03.2014 | 19:45
Zdeněk Vrba: Pracovní migrace na trhu práce

Zdeněk Vrba: Pracovní migrace na trhu práce

Úvod 1

1.Obecná východiska při zkoumání migrace obyvatelstva 1

2.Cizinci na území ČR 2

3. Migrace cizích pracovníků do ČR 4

4.Vývoj pracovních migrací 8

5.Dočasná pracovní migrace 9

Závěr 12

Seznam použitých zdrojů 13

Zdeněk Vrba : Pracovní migrace na trhu práce

 

Úvod

Vavrejnová (2011, s.195) uvádí : „ Evropa až do počátku sedmdesátých let 20.století ve svých hlavních imigračních zemích, zejména Spolkové republice Německo a Francie, prováděla proimigrační politiku pro získávání cizích pracovníků. 1S růstem počtu zahraničních pracovníků se postupně v jednotlivých imigračních zemích Evropy začala zavádět restriktivní opatření s cílem omezování imigrace. K Německu a Francii se přidalo Švédsko, Švýcarsko, Rakousko. Vavrejnová (2011, s.195) dále uvádí : „ Předchozí vysoká imigrace do vyspělých západoevropských zemí, rychlý nárůst cizích pracovníků a pokračující restriktivní opatření pomáhají porozumět současným obavám rozvinutých zemí západní Evropy z přistěhovalství z nově přistupujících zemí k Evropské Unii.“2

1.Obecná východiska při zkoumání migrace obyvatelstva

 

Autor se domnívá, že obecně platnou ekonomickou motivací migrace obyvatelstva v současné době jsou především mzdové diferenciace, tedy očekávání vyšší mzdy v cílové zemi. Předpokladem pro realizaci očekávání vyšších odměn z práci jsou ovšem volná místa. Tento předpoklad v podmínkách existující nezaměstnanosti je těžko splnitelný. Zaměstnanost roste pomalu, míra nezaměstnanosti se nesnižuje a emigrující lidé z postkomunistických zemí nejsou vždy žádoucí. Dochází k diferenciaci poptávky po pracovní síle. Na jedné straně roste poptávka po kvalifikované pracovní síle, lidského kapitálu, jehož tvorba je velmi drahá a v postkomunistických zemích nedoceněná. Na druhé straně nacházejí v bohatších zemích pracovní uplatnění lidé v nekvalifikovaných nebo obtížných profesích, které místní obyvatelstvo není ochotno již vykonávat a to většinou z důvodu nedostatečného finančního ohodnocení a prestiží dané profese. Příkladem mohou být hornické práce v České republice vykonávané polskými horníky. Dosud velké rozdíly ve mzdách v zemích východní a západní Evropy jsou používány jak emigranty, tak i jejich zaměstnavateli a jsou živnou půdou i pro nelegální pracovní poměry. Tato situace ovlivňuje trh práce v hostitelských zemích, i v zemích původu pracovníků, a to jak negativně, tak pozitivně. Autor uvádí rozdíly v průměrné mzdě v zemích OECD za rok 2009. (Příloha A).

 

2.Cizinci na území ČR

 

"Systematické odborné vzdělávání zaměstnanců, stejně jako koncepční plánování a řízení kariéry zaměstnanců slouží dosahování strategických cílů organizace (udržitelný rozvoj, dlouhodobá prosperita, trvalá konkurenceschopnost apod.) i uspokojování specifických potřeb zaměstnanců (perspektivní zaměstnání, odborný rozvoj, funkční postup apod.).3

Pojem migrace obyvatelstva se stal pro Českou republiku od počátku 90.let ve srovnání s předchozím režimem důležitým faktorem demografického, ekonomického a sociální vývoje.

V České republice v devadesátých letech počet legálně usazených cizinců postupně vzrůstal. Mezi lety 1994 a 1999 se více než zdvojnásobil ze zhruba 100 tisíc na počty kolem 200 tisíc pobývajících cizinců. V roce 2000 počet cizinců v ČR poklesl o 30.000 osob, přičemž tento vývoj se všeobecně přičítá změnám legislativy. 1. 1. 2000 vstoupil v platnost zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, v původní podobě, který podstatně zpřísnil vstupní a pobytový režim většiny cizinců v ČR. Některá ustanovení tohoto zákona byla zmírněna až novelou platnou od 1. července 2001, která měla za následek opětovný mírný nárůst počtu usazených cizinců.
Se vstupem ČR do EU, v roce 2004, došlo k rozšíření kategorií pobytu, kromě pobytů trvalých a víz nad 90 dnů jsou rozlišovány také pobyty dlouhodobé (pobyty navazující na víza nad 90 dnů) a pobyty přechodné pro občany EU a jejich rodinné příslušníky.
Mezi lety 2001 - 2008 pokračoval rostoucí trend týkající se počtu cizinců legálně usazených v ČR. V roce 2008 bylo v ČR Ředitelstvím služby cizinecké policie evidováno cca 438 tis. cizinců, z nichž 39 % představovali cizinci s trvalým pobytem.

Od roku 2009, v souvislosti s ekonomickou krizí a pokračující recesí, začaly počty cizinců žijících na území ČR meziročně klesat.
K 31. 12. 2010 bylo na území ČR evidováno celkem 188 952 cizinců s trvalým pobytem, což je o 119 136 osob více než v roce 2001. Oproti tomu počty cizinců s ostatními typy pobytu, tj. s vízy nad 90 dní, dlouhodobým a přechodným pobytem, víceméně kopírují trend celkového vývoje cizinců.

Je zde tedy patrný výrazný pokles v letech 2008 - 2010 (o 30 035 osob, na 235 339 v roce 2010).
Složení cizinců z hlediska státního občanství se již od roku 1996 na prvních pěti místech nemění. V jednotlivých letech se pouze střídají na prvních dvou pozicích Slovensko a Ukrajina a na pozici třetí a čtvrté Vietnam a Polsko.

K 31. 12. 2008 byli v ČR nejčastěji zastoupeni občané Ukrajiny (131.921 osob, 30 %) a Slovenska (76.034 osob, 17 %). Dále následovala státní občanství: Vietnam (60.255 osob, 14 %), Rusko (27.086 osob, 6 %) a Polsko (21.710 osob, 5 %).
V roce 2009 počty cizinců žijících v ČR po delší době meziročně poklesly. K 31. 12. 2009 Ředitelství služby cizinecké policie a Ministerstvo vnitra ČR evidovalo v České republice 432 503 cizinců, z toho 180.359 cizinců s trvalým pobytem a 252 144 cizinců s některým z typů dlouhodobých pobytů nad 90 dnů.Z hlediska státního občanství byli k 31. 12. 2009 v ČR, podobně jako v předchozích letech, nejčastěji zastoupeni občané Ukrajiny (131 932, 31 %) a Slovenska (73 446, 17 %). V pořadí dále následovala státní občanství: Vietnam (61 115, 14%), Rusko (30 297, 7%), Polsko (19 273, 5%) a Německo (13 792, 3 %).
V roce 2010 dále pokračoval pokles počtu cizinců žijících na území ČR. K 31. 12. 2010 bylo Ředitelstvím služby cizinecké policie a Ministerstvem vnitra ČR na území České republiky evidováno celkem 427 291 cizinců, z toho 188 952 cizinců s trvalým pobytem a 238 339 cizinců s některým z typů dlouhodobých pobytů nad 90 dnů.
V pořadí podle státního občanství dominovali mezi cizinci v ČR i v roce 2010 občané Ukrajiny (134 281, 31 %). S odstupem následovala občanství: Slovenska (71 780, 17 %), Vietnamu (60 289, 14 %), Ruska (31 807, 7%), Polska (18 242, 4%) a Německa (13 871, 3%). Zatímco počty občanů Slovenska, Vietnamu a Polska meziročně klesly, počty Rusů meziročně vzrostly. Počty občanů Německa zůstaly víceméně na úrovni předchozího roku.
4

 

 

Graf 1: Vývoj počtu cizinců v ČR v období 1993 - 2012

Zdroj : Český statistický úřad, 2013

3. Migrace cizích pracovníků do ČR

 

Na trhu práce v České republice můžeme ve sledovaném období odlišit různé typy pracovních migrací.Migrační typy se odlišují podmínkami výkonu zaměstnání, rozsahem, strukturou pracovních činností a možnostmi regulace počtu cizinců, kteří na trhu práce v České republice působí.

První a nejrozšířenější migrační typ představují občané Slovenska. Zaměstnání a podnikání občanů Slovenské republiky je vázáno na povolení k dlouhodobému pobytu v České republice, pokud se nejedná o občany SR s povolením k trvalému pobytu. Počet slovenských zaměstnanců není limitován a řídí se nabídkou a poptávkou na místním trhu práce. Podnikání slovenských občanů v České republice je vázáno na plnění obecných zákonem stanovených podmínek shodných pro všechny podnikatelské subjekty nezávisle na tom, zda se jedná o občany České republiky nebo jiného státu

Druhý migrační typ představují cizinci s povolením k zaměstnání v České republice. Povolení zaměstnávat cizince vydávají úřady práce na základě žádosti zaměstnavatele pouze v případě, že na místním trhu práce nejsou vhodní domácí zájemci o nabízená pracovní místa. Počet zájemců o zaměstnání je v některých případech regulován kvótou, která stanoví, kolik cizinců z určité země může být v ČR v daném roce zaměstnáno. Po vstupu do EU mají volný přístup na český trh práce všichni občané členských států EU/EHP a Švýcarska, existuje pouze povinnost zaměstnavatelů informovat úřad práce o zaměstnávání těchto občanů.

Třetí migrační typ představují podnikatelé. Osoby v manažerských pozicích vykazují výrazně vyšší sycenost v hodnotách vztahujících se k výkonové laděnosti"5

Podnikatelé jsou vázáni obecnými zákonnými podmínkami, které určují podnikání v České republice. Pokud nepodnikají na území ČR prostřednictvím zákonného zástupce, jsou povinni žádat o povolení k pobytu. Dokladem pro vydání povolení k pobytu je ohlášení živnostenského podnikání na živnostenském úřadě kdekoli na území ČR. Počet cizinců podnikajících na základě ohlášené živnosti není nijak omezován, ani není zákonem vymezena oblast a lokalita, ve které mohou cizinci rozvíjet podnikání. 6

 

Poptávku po zahraničních pracovnících na českém trhu práce autor dělí do tří základních skupin:

vysoce kvalifikovaní pracovníci, specialisté v oboru, odborní lektoři, manažeři zahraničních firem atd., kteří jsou nezastupitelní z hlediska odbornosti, jazykových znalostí nebo vysokých nároků na určité speciální dovednosti a schopnosti;

kvalifikovaní pracovníci v některých odvětvích jako stavebnictví, strojírenství, zemědělství, zpracovatelský průmysl nebo v oblasti obchodu a služeb, kdy úřady práce nejsou schopny nabídnout zaměstnavatelům vhodného uchazeče s požadovanou kvalifikací;

pracovníci méně kvalifikovaní nebo bez kvalifikace, kde jsou zaměstnavatelé rovněž nuceni vyhledat a následně zaměstnat cizí zahraniční pracovníky.

Nabídka zahraničních pracovních sil je u posledních dvou skupin dána především ekonomickými zájmy vyvolané rozdílem životní úrovně, výší mezd a vysokou mírou nezaměstnanosti v zemi jejich pobytu.

Konkrétní strategie na podporu podnikatelského vzdělávání zavedlo osm zemí (Dánsko, Estonsko, Litva, Nizozemí, Švédsko, Norsko, Wales a vlámská část Belgie). Třináct dalších zemí (Rakousko, Bulharsko, Česká republika, Finsko, Řecko, Maďarsko, Island, Lichtenštejnsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Turecko) tuto oblast začlenilo do svých stávajících strategií celoživotního učení, strategií pro mládež či pro růst. Do procesu reforem v oblasti vzdělávání, které zahrnují i posílení odborné přípravy budoucích podnikatelů, je zapojena polovina evropských zemí. 7

 

 

 

Graf 2: Cizinci evidovaní úřadem práce podle CZ-ISCO

Zdroj : Český statistický úřad, Cizinci : zaměstnanost . G32 TOP 10 podle KZAM

 

 

Výše uvedená data autor dále analyzuje. Cizinci evidovaní na úřadech práce byli rozděleni podle CZ-ISCO do následujících kategorií : 8

  • Pomocné a nekvalifikované práce

  • Obsluha strojů a zařízení

  • Řemeslníci a opraváři

  • Pracovníci ve službách a prodeji

  • Úředníci

  • Techničtí a odborní pracovníci

  • Specialisté

  • Zákonodárci a řídící pracovníci.

 

Z celkového počtu 24% evidovaných cizinců vykonávají pomocné a nekvalifikované práce v 52% Ukrajinci. 47% Poláků a 55% Moldavců pracuje jako obsluha strojů a zařízení a to v 19% z celkového počtu evidovaných cizinců. 23% Poláků je zaměstnáno v kategorii řemeslníci a opraváři, což představuje 18% z celkového počtu evidovaných cizinců.

Autor se domnívá, že je nutné vyzdvihnout zaměstnávání Slováků a to v úrovni nižšího managementu. Slováci v 11% vykonávají práci ve službách a prodeji a to v 9% z celkového počtu cizinců evidovaných na úřadu práce, v 5% pracují jako úředníci a v 11% jako techničtí a odborní pracovníci.

V rámci pozic specialistů, kterou tvoří 12% z celkového počtu evidovaných cizinců na úřadě práce, je 57% z Velké Británie, 30 % pochází z Německa a 27% z Ruska.

 

4.Vývoj pracovních migrací

Migrační pohyby se v České republice během komunistické éry vyznačovaly specifickými rysy. V sovětském bloku, který se vyznačoval izolací od ostatního světa, byly přirozené migrační pohyby deformovány a redukovány na ilegální emigraci, která byla motivována především politickými důvody. To ovšem neznamená, že by imigrace neexistovala. Docházelo k ní těsně po druhé světové válce ve formě dočasných pracovníků na základě mezivládních dohod mezi Československem a ostatními socialistickými zeměmi. „Permanentní imigrace“ do České republiky byla kromě přílivu Slováků spíše marginální, ten však byl považován za interní migrační pohyb. Data o migračních pohybech pokrývající komunistickou epochu jsouData o migračních pohybech pokrývající komunistickou epochu jsou z mnoha důvodů nedostatečná, oficiální statistiky navíc hluboce podceňovaly nelegální pohyby, a proto je často nutné vycházet z kvalifikovaných odhadů.9

První emigrační vlna se odehrála těsně po druhé světové válce. Odsun Němců byl jen částečně kompenzován imigrací; v prvních dvou letech po válce přišlo 80 až 100 tisíc lidí. Brouček (1998, s.89 -94) uvádí, že v období 1945-50 se do Československa vrátilo přibližně 220 tisíc Čechů a Slováků a usídlilo se převážně v lokalitách, které dříve obývali odsunutí Němci. Počet obyvatel v pohraničních zónách však původního počtu již nedosáhl. Tato událost negativně ovlivnila poválečný sociální a ekonomický vývoj v těchto oblastech. 10

V období 1948-1989 se odehrály dvě významné politické události, které následně vyvolaly emigrační vlny: komunistický převrat v r. 1948 a okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Prostřednictvím nelegální emigrace opustilo Československo zhruba půl milionu obyvatel; 65 tisíc bylo oficiálně registrováno. To znamenalo ztrátu ve výši zhruba třetiny přirozeného přírůstku obyvatelstva11

 

Česká republika se stala migračně atraktivní zemí již na počátku 90. let, kdy došlo k zásadním politickým a ekonomickým změnám směřujícím k vytvoření demokratického politického systému s tržní ekonomikou. Otevření hranic v r. 1990 a liberální migrační politika nastartovaly vysoké migrační pohyby. Počáteční obavy z vysoké emigrace českých občanů do zahraničí se neuskutečnily, naopak Česká republika začala zaznamenávat významné migrační zisky. Po zesílených migračních pohybech na začátku 90. let se migrace postupně stabilizovala a roční počty přistěhovalých se pohybovaly kolem 10 tisíc osob. Od r. 2001 se situace začíná měnit a dochází k prudkému zesílení intenzity migračních pohybů.V současnosti v České republice výrazně převládají dočasné pracovní migrace.12

5.Dočasná pracovní migrace

Česká republika, stejně tak jako některé další evropské země, potřebovala i kvůli zaměření svých investičních pobídek zejména v době ekonomického růstu zahraniční pracovníky na nízko kvalifikované pozice. Zájem o zaměstnance na pozice s nižší kvalifikací, kteří budou schopni udržet potřebnou úroveň hospodářské produkce, však přetrvává, byť v menší míře, i v dobách hospodářské recese. Přesto se evropská legislativa a politický zájem soustřeďují při formulaci migrantům vstřícných kroků především na vysoce kvalifikované zaměstnance. Cizincům na nekvalifikovaných pozicích jsou v evropském prostoru určeny spíše než integrační opatření restriktivní politiky či v lepším případě programy dočasné pracovní migrace s omezenou možností integrace. Mnohé státy v současnosti používají programy dočasné pracovní migrace právě jako odpověď na měnící se potřeby pracovního trhu a poptávku po pracovní síle na méně kvalifikované pracovní pozice

Hovoříme-li o programech dočasné pracovní migrace, je zapotřebí uvést, že se z valné části v těchto případech jedná o programy zaměřené na pracovní migranty s nízkou kvalifikací. Nejen Česká republika, ale i ostatní státy by tak měly nejprve uspokojivě zodpovědět základní otázky, a sice zda tyto cizince přijímat, kolik těchto cizinců přijímat a jak je vybírat, a konečně pak na jak dlouho tyto cizince přijímat, respektive zda jim umožnit usazení a plnou integraci do společnosti. Teprve pak by měly být na místě úvahy o tvorbě podobných programů.

 Jak se shodují odborníci (např. Castles, 2000), migrační trendy mají dlouhodobý ráz a jsou zčásti nezávislé na změně politik. Některá sektorová odvětví ekonomiky (například zemědělství či stavebnictví) jsou na existenci levné pracovní síly z řad zahraničních zaměstnanců bez nadsázky závislá. 13Souběžná existence poptávky po levné a nekvalifikované pracovní síle na straně jedné (např. Kostlán, 2010) a zájem potenciálních pracovníků na straně druhé vedou k tomu, že i přes restriktivní opatření států zaměřené cizince na nekvalifikovaných pozicích, nebo dokonce právě v jejich důsledku, se tito pracovníci na území EU nacházejí, a to v pozicích nedůstojných a zranitelných. Vzhledem k závislosti na zaměstnavatelích až otrockého typu často vykonávají práci bez ohledu na úroveň dodržování svých zaměstnaneckých práv. To zároveň snižuje i standardy zaměstnaneckých práv jiných pracovníků a porušuje ve svém důsledku i pravidla soutěže mezi jednotlivými zaměstnavateli. 14

 Je však takový model žádoucí? A jak naložit s těmito lidmi v době ekonomické krize a jak vyhodnotit jejich integrační potenciál? Tyto otázky nebyly doposud uspokojivě zodpovězeny, stejně tak jako otázka základní, kterou si pokládáme právě v souvislosti s výše uvedenými negativními jevy, které tento druh migrace provázejí, a sice ta, zda by stát obecně měl podporovat a povzbuzovat dočasnou pracovní migraci.

 Se zavedením nových oficiálních programů dočasné pracovní migrace přitom český stát v blízké budoucnosti počítá. To vyplývá ze dvou aktuálních dokumentů z pera ministerstva vnitra, které byly zveřejněny v průběhu roku 2011. Jde jednak o materiál koncepčního charakteru s názvem „Nový systém ekonomické migrace do České republiky“,15 který tvoří jeden z podkladů pro rekodifikaci cizineckého práva (plánovanou na rok 2014) a který je de facto první konkretizací představ tohoto resortu o pracovní migraci v následujících letech. Stěžejním je pak druhý dokument nazvaný „Návrh věcného záměru nové právní úpravy vstupu a pobytu cizinců na území České republiky, volného pohybu občanů EU a jejich rodinných příslušníků a ochrany státních hranic“,16 který již představuje základní pilíře výše popsané rekodifikace. Oba materiály mimo jiné navrhují právě zavedení programů dočasné pracovní migrace. Nový systém ekonomické migrace o nich hovoří explicitně, na rozdíl od Návrhu věcného záměru, kde je toto sdělení skryté laickému čtenáři, avšak písemně deklarované ve formě národního víza na 1 rok bez možnosti prodloužení.

Hugo poznamenává, že „zatímco dočasná migrace zahrnuje všechny formy pohybu, jež nemají trvalý charakter, cirkulární migrace je kategorií dočasné migrace, která obsahuje návraty migranta - opakující se a cyklické vzorce pohybu v rámci neustálé mobility migranta mezi místem původu a cílovou destinaci.“17 V této souvislosti je pak státní politika zaměřená na přijímání pracovních migrantů pouze na určitou a předem stanovenou dobu, bez možnosti prodloužení této doby, nazývána politikou dočasné pracovní migrace. Politika dočasné pracovní migrace je tedy snahou státu donutit (popř. silně motivovat) cizince, aby se v hostitelské zemi neusadili, nýbrž odcestovali zpět do země původu.

Termín cirkulární migrace je často spojován s rozvojovou spoluprací a popisuje pro mnohé žádoucí situaci, kdy se cizinec, který migroval do hostitelské země, po určité době vrací do své země původu, popř. podniká cestu a následný návrat opakovaně či dokonce pravidelně. Autor se domnívá, že lze chápat jako pojem popisující pravidelný pohyb určité osoby mezi svou zemí původu a zemí cílovou, kdy tato osoba má volbu, zda bude takto migrovat či zůstane v jedné z obou zmíněných zemí.

Politika dočasné pracovní migrace přitom vždy omezuje určitá práva cizinců, a to minimálně jejich právo na prodloužení povolení k pobytu, popř. na získání povolení k trvalému pobytu. Často je však spojena i s dalším omezením práv, např. práva přivést si rodinu, práva změnit zaměstnavatele aj. Toto je například zřetelné na směrnici o dlouhodobě pobývajících rezidentech, která je základním dokumentem EU zaměřeným na integraci cizinců ze třetích zemí.18 Směrnice obsahuje ustanovení, podle něhož se nevztahuje na cizince ze třetích zemí, kteří pobývají v členském státě výhradně po přechodnou dobu, byla-li jejich práva pobytu formálně omezena. Tento článek fakticky umožňuje zavedení programů dočasné pracovní migrace a cizinci, kteří budou na základě těchto programů v Evropě dočasně pobývat, nebudou mít nárok na integraci prostřednictvím získání trvalého pobytu po pěti letech. V programech řízené dočasné pracovní migrace má být cizinec vždy povinen odcestovat a nemá tedy mít svobodnou volbu, zda v budoucnu zůstane či odjede.



Závěr

Po r. 1990 začala proudit na český trh práce cizí pracovní síla. Jedná se hlavně o občany ze zemí střední a východní Evropy, kteří se uplatňují zejména v kvalifikovaných a nekvalifikovaných dělnických profesích, v nenasycených odvětvích české ekonomiky s vysokým počtem volných pracovních míst. Je složité jakkoliv kvantifikovat dopad pracovní imigrace na ekonomický růst v ČR, z hlediska české ekonomiky je hlavním přínosem pracovních migrantů zmírňování nedostatku pracovních sil v určitých oborech. Český trh práce nepochybně deficitem nekvalifikovaných pracovních sil trpí a tento deficit se v důsledku řady faktorů demografické i společenské povahy bude nadále zvětšovat. Odliv českých pracovníků do zahraničí je nesrovnatelně menší. Podle dostupných údajů se jejich kvalifikační struktura v posledních letech zvyšuje, nejedná se však o masivní odliv vysoce kvalifikovaných českých pracovníků.

Autor se domnívá, že systémový nedostatek pracovních sil je třeba řešit především zvyšováním ceny práce a prestiže manuálních a jiných nekvalifikovaných pracovních pozic, ale též zvyšováním vymahatelnosti práva a začleňováním sociálně vyloučených menšin na trh práce. Tímto způsobem lze samozřejmě najít výrazné „rezervy“ lidských zdrojů v domácí populaci. Současně je však třeba připustit, že tak nebude možné zaplnit všechny mezery na trhu práce a že určitá migrace bude i nadále potřebná, a to právě též za účelem výkonu nekvalifikované práce.

Kolik cizinců by do České republiky mělo migrovat za účelem výkonu nekvalifikované práce a jaké mechanismy stanovování tohoto počtu a výběru konkrétních cizinců by měly být zavedeny, to je otázka, která vyžaduje hlubší rozbor, v němž by neměly chybět úvahy o diferenciaci nově příchozích cizinců od těch, kteří zde již pobývají, tlak na zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům poskytovali srovnatelné pracovní podmínky či stanovení určitých časových limitů, po jejichž uplynutí by cizincům byla na rozdíl od současného stavu vázanosti na individuální povolení k zaměstnání dána větší svoboda na trhu práce. Celý systém by se pak jednoznačně měl opírat o administrativní jednoduchost.

Pokud jde o otázku případné integrace cizinců z programů dočasné pracovní migrace do společnosti, je zde stěžejní, zda má česká migrační politika umožňovat (či dokonce ukládat povinnost) nízkokvalifikovaným pracovním migrantům, aby se v České republice integrovali, anebo zda má důsledně trvat na principu dočasnosti a vyžadovat, aby po určité době odcestovali. Programy dočasné pracovní migrace budou i přes jejich negativa by měly být součástí migrační politiky státu.



Seznam použitých zdrojů

 

Seznam české literatury

 

BROUČEK, S. Some Issues Concerning the Migration to the Czech Republic after the Second World War. In National Round Tables, On Community Relations. Praha : MV ČR.1998

 

DRBOHLAV, D. Migration Trends in Selected EU Applicant Countries. Volume II – The Czech Republic. Vienna: IOM 2004.

 

DRBOHLAV, D.,UHEREK, Z. Reflexe migračních teorií. Geografie – Sborník České geografické společnosti, 2007, roč. 112, č. 2, s. 125.



KUČERA, M.Populace České republiky 1918-1991.Praha: Sociologický ústav AV ČR 1994.



Němec O. Bucman P., Šikýř M., : Řízení lidských zdrojů, 1. vydání, Praha, VŠFS, 2014, EUPRESS, ISBN 978-80-7408-083-8,



Prunner,P.: Výzkum hodnot. Nakladatelství Euroverlag s.r.o., Plzeň 2002, ISBN 80-7177-710-2, 343 stran.



Vítek M. et al.  (2013): Investice jako zdroj ekonomického růstu v současných podmínkách , VŠMIEP, 2013,Tribun EU, ISBN 978-80-86847-68-9.



VAVREJNOVÁ, M. Migrace obyvatelstva jako faktor ekonomického rozvoje: (zvláště v oblasti Evropské unie a České republiky). Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2011. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky; 5/2011. ISBN 978-80-86729-66-4.



 

Seznam zahraniční literatury

 

CASTLES,S.International Migration at the Beginning of the Twenty-First Century : Global Trends and Issues. International Social Science Journalist, vol.52, no.165, s.269-281.2000

 

 

Internetové zdroje

 

Cizinci : počet cizinců – Popis aktuálního vývoje. Český statistický úřad . [online]. 21.10.2013 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/o/ciz_pocet_cizincu-popis_aktualniho_vyvoje

 

HUGO,Craeme. Circular Migration: Keeping Development Rolling?. Migration Policy Institute. [online]. 2003 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.migrationpolicy.org/article/circular-migration-keeping-development-rolling/

 

KOSTLÁN, David . Migrácia. Multikulti.sk. [online]. 2010 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.multikulti.sk/pojmy/migracia.html

 

 

Ostatní zdroje

 

Usnesení vlády České republiky č.48 ze dne 19.ledna 2011 o opatřeních k řízení ekonomické migrace, ochraně práv osob migrujících za prací a realizaci návratů.2011.Dostupné z : http://www.vlada.cz/scripts/modules/fg/fulltxt.php?langid=1&locale=CZ&sort=rank&searchtext=USNESEN%CD+VL%C1DY+%C8ESK%C9+REPUBLIKY+ze+dne+19.+ledna+2011+%E8.+48+o+opat%F8en%EDch+k+%F8%EDzen%ED+ekonomick%E9+migrace%2C+ochran%EC+pr%E1v+osob+migruj%EDc%EDch+za+prac%ED+a+realizaci+n%E1vrat%F9

 

Návrh ze dne 28.července 2011 o nové úpravě vstupu a pobytu cizinců, volného pobytu občanů EU a jejich příslušníků a ochrany hranic. 2011.Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/navrh-nove-upravy-vstupu-a-pobytu-cizincu-volneho-pobytu-obcanu-eu-a-jejich-prislusniku-a-ochrany-hranic.aspx

 

Český statistický úřad – dostupné z www.czso.cz

 

 

SEZNAM PŘÍLOH



Příloha A

Průměrná mzda v zemích OECD za rok 2009

 

Tabulka 1: Průměrná mzda v zemích OECD (za rok 2009)

Země

Průměrná měsíční mzda (v euro)

Norsko 

4840

Švýcarsko

4547

Dánsko

4201

Lucembursko

4037

Nizozemí 

3718

Austrálie

3704

Japonsko

3623

Německo

3411

Velká Británie 

3362

Rakousko

3321

Irsko 

3314

Belgie

3310

Finsko

3185

Švédsko

3093

Kanada 

2876

Francie

2755

USA

2710

Nový Zéland 

2259

Island

 2236

Itálie

2182

Řecko 

2095

Španělsko

 1995

Korea

1941

Portugalsko 

1388

Česko

900

Turecko

832

Slovensko

746

Maďarsko

736

Polsko

 721

Mexiko

450

Zdroj : Unece : Economic Statistics, Labour Force & wales.Gross salary Wales by Country and Year, přepočteno kurzem r.2009



Abstrakt

Pojem migrace obyvatelstva se stal pro Českou republiku od počátku 90.let ve srovnání s předchozím režimem důležitým faktorem demografického, ekonomického a sociální vývoje. Práce se věnuje aktuálnímu popisu vývoje počtu cizinců na území České republiky, zabývá se pracovní migrací na trhu práce a její specifikací dle jednotlivých migračních typů. Analyzuje kategorie zaměstnání u cizinců evidovaných na úřadě práce. Zabývá se vývojem pracovních migrací a specifikuje dočasnou pracovní migraci.

 

Klíčová slova

 

Cizinec, klasifikace zaměstnání, migrace, migrace cizích pracovníků, migrace obyvatelstva, pracovní migrace, poptávka po pracovní síle, trh práce

 

 

Abstract

 

The concept of population migration has become the Czech Republic since the early 90s compared with the previous important factor of demographic, economic and social development. The work is devoted to the description of the current trends in the number of foreigners in the Czech Republic, dealing with labor migration on the labor market and its specifications according to different migration types. It analyzes the categories of employment for foreigners registered at labor offices. It deals with the development of labor migration with respect to temporary labor migration.

 

Key words

 

Foreigner, job classification, labor demand, labor market, labor migration, migration, migration of foreign workers, population migration

 

1VAVREJNOVÁ, M. Migrace obyvatelstva jako faktor ekonomického rozvoje: (zvláště v oblasti Evropské unie a České republiky). Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2011. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky; 5/2011. ISBN 978-80-86729-66-4.

 

2 Tamtéž, s.195

3 Němec O. Bucman P., Šikýř M., : Řízení lidských zdrojů, 1. vydání, Praha, VŠFS, 2014, EUPRESS, ISBN 978-80-7408-083-8

4 Cizinci : počet cizinců – Popis aktuálního vývoje. Český statistický úřad . [online]. 21.10.2013 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/o/ciz_pocet_cizincu-popis_aktualniho_vyvoje

 

5 Prunner,P.: Výzkum hodnot. Nakladatelství Euroverlag s.r.o., Plzeň 2002, ISBN 80-7177-710-2, 343 stran.

6 HORÁKOVÁ, M. (2006): Mezinárodní pracovní migrace v ČR.Bulletin č.16/2006. Praha: VÚPSV.2006

7 Vítek M. (2013): Investice jako zdroj ekonomického růstu v současných podmínkách , VŠMIEP, 2013,Tribun EU, ISBN 978-80-86847-68-9.

8 CZ-ISCO – klasifikace zaměstnání

9 DRBOHLAV, D. (2004): Migration Trends in Selected EU Applicant Countries. Volume II – The Czech Republic. Vienna: IOM 2004.

10 BROUČEK, S. (1998): Some Issues Concerning the Migration to the Czech Republic after the Second World War. In National Round Tables, On Community Relations. Praha: MV ČR 1998, s. 89-94.

11 KUČERA, M. (1994): Populace České republiky 1918-1991.Praha: Sociologický ústav AV ČR 1994.

 

12DRBOHLAV, D.,UHEREK, Z. Reflexe migračních teorií. Geografie – Sborník České geografické společnosti, 2007, roč. 112, č. 2, s. 125.

13 CASTLES,S.International Migration at the Beginning of the Twenty-First Century : Global Trends and Issues. International Social Science Journalist, vol.52, no.165, s.269-281.2000

14 KOSTLÁN, David . Migrácia. Multikulti.sk. [online]. 2010 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.multikulti.sk/pojmy/migracia.html

15 Usnesení vlády České republiky č.48 ze dne 19.ledna 2011 o opatřeních k řízení ekonomické migrace, ochraně práv osob migrujících za prací a realizaci návratů.2011.Dostupné z : http://www.vlada.cz/scripts/modules/fg/fulltxt.php?langid=1&locale=CZ&sort=rank&searchtext=USNESEN%CD+VL%C1DY+%C8ESK%C9+REPUBLIKY+ze+dne+19.+ledna+2011+%E8.+48+o+opat%F8en%EDch+k+%F8%EDzen%ED+ekonomick%E9+migrace%2C+ochran%EC+pr%E1v+osob+migruj%EDc%EDch+za+prac%ED+a+realizaci+n%E1vrat%F9

16 Návrh ze dne 28.července 2011 o Návrh nové úpravy vstupu a pobytu cizinců, volného pobytu občanů EU a jejich příslušníků a ochrany hranic. 2011.Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/navrh-nove-upravy-vstupu-a-pobytu-cizincu-volneho-pobytu-obcanu-eu-a-jejich-prislusniku-a-ochrany-hranic.aspx

 

17 HUGO,Craeme. Circular Migration: Keeping Development Rolling?. Migration Policy Institute. [online]. 2003 [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.migrationpolicy.org/article/circular-migration-keeping-development-rolling/

 

18Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.2003. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32003L0109:CS:NOT

recenzoval doc. ing. Otakar Němec, CSc.