22.11.2016 | 14:15
Daria Korobková: Komparace vybraných aspektů politických systémů zemí Visegrádské smlouvy

Daria Korobková: Komparace vybraných aspektů politických systémů zemí Visegrádské smlouvy

Daria Korobková
Komparace vybraných aspektů politických systémů zemí Visegrádské smlouvy



Recenzoval PhDr. Jan Slavíček, Ph.D.

Daria Korobková

Komparace vybraných aspektů politických systémů zemí Visegrádské smlouvy

 

Recenzoval PhDr. Jan Slavíček, Ph.D.

 

Úvod

V roce 1895 se v Sovětském svazu dostal k moci Michail Sergejevič Gorbačov, což způsobilo prosazení doktrín „glasnosti” a „nového myšlení”. Začala se přestavba. V souvislosti s těmito zásadními společenskými změnami v SSSR probíhal v roce 1989 pád komunistických režimů v Evropě. Uvolnění a následné svržení komunistické nadvlády začalo v Polsku a Maďarsku, pak pokračovalo v Německé demokratické republice,Československu a dalších komunistických zemích, které zavedly demokratické režimy, politický pluralismus a dělbu moci, jež je pokládána za hlavní zásadu demokratického právního státu. Překládaná studie se zaměřuje především na zkoumání principů dělby moci ve čtyřech postsocialistických státech východní Evropy: České republice, Slovenské republice, Maďarské republice a Polské republice (zemí Visegrádské smlouvy, V4). Důvodem tohoto výběru je skutečnost, že postkomunistická demokratická historie těchto zemí začala přibližně ve stejnou dobu, po pádu komunistických režimů na konci 80. let 20. století. Studie se zaměřuje na analýzu výsledků procesu demokratické transformace, tedy na otázku, nakolik se zkoumaným zemím podařilo přeměnit své politické systémy podle hodnot Západní Evropy, kde demokratizace proběhla mnohem dříve. Pomocí výzkumu ústav vybraných států zjišťuje, jak jsou uspořádány jejích politické systémy, jakým způsobem a do jakých složek je dělena státní moc, jaké jsou pravomoci jejich jednotlivých odvětví a v jakých případech lze tyto pravomoci využít. Hlavní otázka studie zní: Co mají jednotlivé složky v každém ze zkoumaných států společného a jaké jsou mezi nimi naopak rozdíly? Obsahově se studie člení do tří částí. První z nich vyjasňuje důležité pojmy a definuje charakteristické rysy dělby moci. Druhá část se zaměřuje na zkoumání politických systémů vybraných států. Třetí část zkoumá ústavy daných států, jejich podobnost a rozdíly.

 

Celý text práce zde.